Původní rozsáhlý projekt JAN KOTĚRA (1971-1923) – ZAKLADATEL MODERNÍ ČESKÉ ARCHITEKTURY, který měl svou premiéru od prosince 2001 v pražském Obecním domě, poté byl v podstatně rozšířené formě od května 2002 instalován v rekonstruovaném muzeu v Hradci Králové se nyní v redukované podobě přesouvá do Vídně do tzv. výstavní síně Architekturzentrum. Vzhledem k velkému zájmu veřejnosti část původního projektu dokumentující činnost Jana Kotěry v Hradci Králové se zaměřením na prezentaci architektury muzejní budovy zůstává zde. Návštěvu této výstavy můžete spojit se zajímavým výstavním projektem zabývajícím se erotickým šperkem.

První zakázkou, kterou mladý Jan Kotěra realizoval v Hradci Králové, byl v letech 1903 – 1904 Okresní dům. K vypracování projektu ho v roce 1901 vyzval starosta JUDr. František Ulrich. Projekt měl v sobě podle zadání slučovat prostory prvotřídního hotelu s restauračním zařízením a úřadovnami v prvním poschodí. Uliční průčelí dvoupatrové stavby vyřešil Kotěra netradičně – je a není symetrické. Noblesní restaurace s kavárnou v přízemí je ve dvorní části zakončena apsidou se skleněnými vitrážemi s motivy čápů. Hlavní dekorací jídelny bylo lunetové plátno od Jana Preislera, které bylo v roce 1923 nahrazeno kopií.

V letech 1909 – 1912 byla v Hradci Králové vystavěna podle projektu Jana Kotěry budova muzea. Na její vnitřní a vnější výzdobě i vybavení se podíleli kromě Jana Kotěry i František Kysela, Jan Preisler, Stanislava Sucharda, Vojtěch Sucharda, Franta Anýž a Jaroslav Horejc. Budova muzea v Hradci Králové je bezesporu nejvýznačnější realizací Jana Kotěry.

V letech 1910 – 1991 byla realizována přestavba a přístavba Grandhotelu v Hradci Králové. Objekt původního Okresního domu a nárožního hotelu byl od roku 1910 majetkem Josefa Urbana, který se rozhodl hotel rozšířit a k přestavbě sousedního domu si vybral opět Jana Kotěru. Uliční fasáda dvoupatrového domu s hotelovými pokoji je zdobena maskami od Jana Štursy. Přístavba v zadní části je řešena jako zimní zahrada (tzv. Palmová zahrada) se společenským sálem a ve své době největším biografem u nás. Fontánku v palmové zahradě zdobila plastika od Jaroslava Horejce.

Další zakázkou od starosty Františka Ulricha pro Hradec Králové byla úprava právě dokončeného mostu přes Labe. Jan Kotěra Pražský most v letech 1910 – 1911 doplnil o dva páry kiosků, oblouky s osvětlením, pylony se žárovkami a praporové stožáry s městskými znaky.

Nerealizovaným naopak zůstal Kotěrův návrh Záložního úvěrního ústavu z roku 1911.
Poslední spoluprací Kotěry s Hradcem Králové byla jeho konzultace k návrhu obecních domů na Eliščině nábřeží naproti budově muzea, který původně vypracoval architekt Oldřich Liska.