Ateliér architekta Miloše Floriana - GLASS/FREEFORM ARCHITECTURE působící na FA ČVUT Vás zve na vernisáž své výstavy, která se koná 21.11.2006 od 18,00 hod v Galerii Nábřeží (www.nábřeží.cz). Následující dny je výstava zpřístupněna veřejnosti (od středy do pátku 22.11 – 24.11 2006 od 15,00 do 18,00 hod a 25.11.2006 od 10,00 – 14,00hod.)

Jedná se o společnou výstavu studentů, doktorandů a absolventů tohoto ateliéru, kteří zde prezentují své projekty z let 2004 – 2006 (Filip Dubský, Petr Jehlík, Michaela J. Janečková, Michal Kutálek Ondřej Laciga, Nina Hedwic, Pavel Hladík, Jitka Housková, Jaroslav Hulín, Petr Molhanec, Martin Otepka, Marek Růžička, Michal Smilek, Jan Trejbal, Ondřej Starý).

Transformace stavebního průmyslu pokračuje do další etapy, jež je charakterizována kvantitou a velkou geometrickou rozmanitostí prvků. Mezera mezi výrobními možnostmi a nároky projektantů se kontinuálně zmenšuje. Architekti a designéři, kteří byli nejprve spokojeni s pouhou vizualizací složitých návrhů, se v současné době nacházejí v situaci vyžadující nároky na zpracování velkého množství dat. Aplikace digitálních dat vede ke generování staveb, pro které jsou charakteristické vícenásobně zakřivené povrchy. Projektování na tomto principu vyžaduje v počátečním stádiu plánování pomocí programování optimalizovat a automatizovat získané informace, což se promítá do posuzování, vybírání a potvrzení rozmanitého množství komponentů. Stálý pokrok je ilustrován evolučním vývojem od modernismu k dekonstruktivismu, blobům, volným formám, dále k reflexivní architektuře a nanoarchitektuře. Nejprve došlo k aplikaci rovinných a cylindrických povrchů, které se protínají svisle a jsou charakterizovány opakováním prvků. Pak se opustily pravoúhlé struktury a dovolilo se povrchům, aby se zužovaly, nakláněly, měly spáru řezu pod úhlem a byly kombinovány s povrchy rozmanitého jednoduchého zakřivení. Z těchto řešení vyplývala různá rozpětí konstrukcí a použití mnoha různých komponentů. Zakřivené povrchy se přeměnily v obraz, ve kterém mají všechny prvky jedinečné kontury a povrchy zakřivení, jež se setkávají v různých úhlech. Přidává se pohyb generovaný do struktury stavby. Vzniklé formy mají funkční výhody v podobě minimalizace vnějšího povrchu.

Ateliér Glass / FreeForm Architecture pod vedením architekta Miloše Floriána vznikl na pražské Fakultě architektury ČVUT v rámci Ústavu stavitelství 15 123 po několikaletém úsilí na podzim roku 2004. Název určuje hlavní zaměření projektů. Práce reagují na skutečnost, že v tuzemsku se sklo stále více vnímá jako obalový materiál a ne jako materiál s konstrukčními vlastnostmi připomínající ocel, beton, dřevo či zdivo. Navíc, který se v poslední době transformuje i do dalších hmot. Pokud ke sklu přistupujeme svobodně a využijeme všech jeho vlastností, včetně termoregulačního a samočistícího efektu, můžeme navrhovat velice odvážné, často samonosné stavby. Důležitou roli přitom hraje práce s detailem a světlem, nejen přirozeným, ale i umělým. Rozmanité principy nasvětlení mohou podtrhnout rozličné výrazové možnosti.Se sklem přímo i nepřímo souvisí úsilí zabývat se navrhováním systémů, které by zajistily optimální realizovatelnost architektur volných forem. Nová generace studentů a architektů zájmem o tyto struktury reaguje na teorii chaosu, fraktální geometrii a zrychlující se vývoj v ostatních oblastech, především v informatice, umělé inteligenci, materiálovém inženýrství, nanovědě a genetice. V této souvislosti se naše pozornost při plánování i realizaci obrací ke konstrukčním plně automatizovaným firmám, které používají softwary na principu genetických algoritmů, CAD/CAM a CAD/CAE technologií.

Mladí architekti využívají na jedné straně výhod digitálního plánování a na druhé straně jsou schopni se pomocí počítačových simulací zabývat konstrukčním řešením objektů volných forem na principu samonosných celoskleněných skořepin, síťových a trubkových prostorových skořepin, či navrhováním a realizováním projektů má základě parametrického plánování. Adepti architektury zpracovávají projekty nejen v 2D papírové formě, ale využívají i předností prostorového pohybu a zvuku videa, včetně přesných modelů vyrobených na principu technologie Rapid Prototyping řevničovské společnosti na výrobu modelů pana Karla Hackera. Tato v rámci školní výuky poprvé použitá technika slouží k rychlé výrobě špičkových funkčních modelů a prototypů z plastů, elastomerů a kovových materiálů. Všechny modely a prototypy se vyrábí na nejmodernějším laserovém stroji na základě prostorových 3D dat. 3D výkres slouží jako vstupní data pro stroj a výrobek je následně postaven z práškového materiálu, který je na sebe po vrstvách natavován laserem metodou Selective Laser Sintering. Výhodou takového digitálního projektování je nejen precizně nadimenzovaný a vytvarovaný komponent z různých hmot, ale pak ve finále ze všech dílů vytvořený dokonalý objekt ve velmi krátkém čase. Současným trendem je navrhování a provádění staveb z přímo na míru projektovaných komponentů, které mají v sobě integrované rozmanité funkce sloužící k ovládání stavby.
Vizualizace projektů a 3D modely Filipa Dubského, Miloše Floriána, Niny Hedwic, Pavla Hladíka, Jaroslava Hulína prezentují nejen dokonalost použité techniky, ale i talent architektů.

Miloš Florián, Ing. arch., Ph.D., pedagog na FA ČVUT v Praze. Zajímá se o počítačem simulované navrhování inteligentních skleněných fasád, struktur architektur volných forem a nanotechnologie.