[ hlavní partneři NG ]
[ mediální partneři ]
![]() |
|
[ partneři výstavy ]
![]() |
![]() |
![]() |
|
![]() |
|
![]() |
![]() |
[ mediální partneři výstavy ]
![]() |
[ partneři ]
České národní
egyptologické centrum UK FF
Archiv
| Čeští egyptologové v Abusíru | [přednáška] | ||||
| Pokud jste se ještě nevydali do prostor Malé dvorany Veletržního paláce, aby jste shlédli výstavu soutěžních návrhů českých a slovenských architektů na Velké egyptské muzeum máte možnost spojit vaši plánovanou obhlídku návrhů s přednáškou Ladislava Bareše na téma současného výzkumu v Egyptě. Budete tak mít možnost seznámit se nejen s výtvory architektů, ale také s prací českých egyptologů v Egyptě. Přednáška se uskuteční v úterý 30. října od 16 hodin ve Veletržním paláci. |
|
||||
| [ 28|09|2003 ] | [ více zde ] | ||||
| Současný Egypt | |||||
| Egypt je od roku 1952, kdy skupina Svobodných důstojníků provedla vojenský puč a svrhla krále Fárúka, arabskou republikou. Odchodem posledních britských okupačních jednotek v roce 1956 se také uzavřela koloniální kapitola egyptských dějin a Egypťané si po velmi dlouhé době, prakticky od konce vlády poslední egyptské dynastie ve 4. stol. př. n. l., opět začali vládnout sami. Prezident Násir jako jeden z hlavních protagonistů puče pak vedl znárodňovací a budovatelskou politiku. I přes hrozbu válečného konfliktu se mu dokonce podařilo znárodnit Suezský průplav, který se stal a dodnes je jedním z hlavních příjmů egyptské ekonomiky. Socialistická orientace v šedesátých letech pak pomohla k dalšímu Násirovu budovatelskému úspěchu: stavbě obří Asuánské přehrady za finanční i odborné pomoci Sovětského svazu. Na mezinárodně politickém poli budoval Násir postavení Egypta jakožto centra a vůdčí země arabského světa. Krátkodobá existence svazku se Sýrií a Jemenem v letech 1958 – 1961 pod názvem Sjednocená arabská republika byla pokusným, avšak neúspěšným krokem v politice arabské jednoty. Násirova hvězda zhasla totální porážkou arabských armád při válce proti Izraeli v roce 1967. |
|
||||
| [ 27|09|2003 ] | [ více zde ] | ||||
| Česká egyptologie v letech 1958-2000 - III.díl | [výzkum] | ||||
| Sajsko-perské šachtové hroby | Paralelně s výzkumem Neferefreova hrobového komplexu probíhal i výzkum sajsko-perského hrobu hodnostáře Udžahorresneta na Západním sektoru koncese. Význam tohoto hrobu spočívá v tom, že patřil historické osobě generála, který důležitou úlohu hrál v době dobytí Egypta Peršany r. 525 př. Kr. V r. 1995 bylo započato s výzkumem dalšího šachtového hrobu z 5. stol př. Kr. patřícího knězi ze Sají jménem Iufaa. V tomto případě se podařilo na dně obrovské 25 m hluboké šachty objevit nepoškozenou pohřební komoru (s intaktní pohřební výbavou), jejíž stěny byly zdobeny náboženskými texty a vinětami Knih mrtvých z Pozdní doby. Výzkum hrobky zatím vyvrcholil v r. 1998, kdy byl z dvojitého sarkofágu vyzvednut neporušený Iufaaův pohřeb. Tento objev, který vzbudil mimořádnou pozornost nejen odborné veřejnosti, ale i médií, je největším svého druhu v Egyptě po téměř 54 letech. Výzkum tohoto objektu však pokračuje dále. |
|
||||
| [ 25|09|2003 ] | [ více zde ] | ||||
| Egyptské muzeum v Káhiře | [přednáška] | ||||
| V úterý 23|09|2003 od 16|00 hodin bude při příležitosti probíhající výstavy Velké egyptské muzeum zahájen ve Veletržním paláci cyklus čtyř tématických přednášek. První přednášku zahájí egyptoložka Hana Benešovská na téma (současné) Egyptské muzeum v Káhiře. V druhé časti přednášky budou představeny soutěžní projekty českých a slovenských architektů na Velké egyptské muzeum. Všichni jsou srdečně zváni. |
|
||||
| [ 23|09|2003 ] | [ více zde ] | ||||
| Česká egyptologie v letech 1958-2000 - II.díl | [výzkum] | ||||
| Český archeologický výzkum v Abúsíru | Výzkum Ptahšepsesovy mastaby | V roce 1960 započal výzkum Ptahšepsesovy mastaby v Abúsíru (velký vliv na výběr právě této lokality měl J. Černý), který trval až do roku 1974. Ptahšepses byl vezírem panovníka Niuserrea a významnou historickou osobností, která sehrála důležitou úlohu v dějinách 5. dynastie. Skutečnost, že si za manželku vzal královskou dceru, mu umožnila, aby při stavbě své hrobky, která je stavebně nejsložitější z doby celé Staré říše, použil některé architektonické prvky vyhrazené pro královské pyramidové komplexy – otevřený dvůr, místnost pro dvě sluneční bárky nebo sedlový strop v pohřební komoře. Nedílnou součástí celkového výtvarného ztvárnění hrobky také byla bohatá reliéfní (do naší doby bohužel špatně dochovaná) a sochařská výzdoba. Také fakt, že jeho hrobka patří mezi největší dochované nekrálovské funerální stavby vypovídá o jeho postavení. |
|
||||
| [ 22|09|2003 ] | [ více zde ] | ||||
| [ další ] |















